Křenovice u Slavkova

V padesátých letech dokonce začaly přípravné práce, nakonec se ale zastavily. V souvislosti s budováním integrované dopravy v kraji se před pár lety záměr takzvané křenovické spojky opět vzkřísil. A vyvolal vlnu nevole u místních. Ti si však nyní můžou do jisté míry gratulovat.

Díky jejich snaze se totiž na jižní variantu propojení tratí, která podle nich přinese obci mnoho problémů, přestalo pohlížet jako na jedinou možnou. „Je pozitivní, že se nám podařilo dostat do rovnocenné pozice jak původní variantu jižní, tak námi navrhovanou severní. Přístup kraje je potěšující. Slibují nám, že je v jejich zájmu, stejně tak jako v našem, nezhoršit kvalitu života místních obyvatel," uvedl křenovický starosta Jaromír Konečný.

To potvrdil i krajský radní pro územní plánování a stavební řád Antonín Tesařík, který se na začátku měsíce spolu s krajským hejtmanem a jinými zástupci kraje zúčastnil výjezdního zasedání krajského výboru pro územní plánování a dopravu v Křenovicích. „Po oficiální části jsme se přímo v terénu seznámili s tím, jak můžou vypadat dva způsoby jižního a tři způsoby severního propojení tratí. Severní propojení je reálné, prověřujeme tedy obě varianty. Novinkou je, že stát prostřednictvím Správy železniční dopravní cesty zadal zpracování studie proveditelnosti záměru křenovické spojky. Slíbil jsem, že obec bude do procesu zpracování této studie, která má být dokončená někdy v příštím roce, zapojená," řekl Tesařík.

Zároveň nastínil, že výjezdní zasedání u podobných projektů bude výbor podnikat častěji. To vedení obce vítá. „Je dobře, že krajské orgány řeší záležitost na místě. Každý vidí problém na vlastní oči, což je pochopitelně lepší, než když se věc řeší od stolu," vyzdvihl Konečný.

Smyslem spojení tratí je ve zkratce optimalizovat integrovaný dopravní systém v kraji a zlepšit dopravní obsluhu mimo jiné z Brna do Slavkova. Jižní varianta spojky ale podle spolku Proti křenovické spojce přinese místním především problémy. A to například tím, že zapříčiní uzavření stávajícího horního nádraží v Křenovicích, které nahradí zastávka v polích mezi Křenovicemi a Hruškami. Dostupnost železnice se tak výrazně zhorší. Také vytvoří hráz napříč aktivní záplavovou zónou, čímž zvýší nebezpečí povodně. Krom toho zablokuje poslední možný směr územního rozvoje Křenovic.

Spolek také upozorňuje, že cena jižní varianty je v přepočtu na jeden kilometr dvakrát až třikrát vyšší než je obvyklé. Podle krajské mluvčí Denisy Kapitančíkové se cena stavby tratě předpokládá na jednu miliardu dvě stě milionů korun.

Aktivita místních měla za následek, že konečné rozhodnutí o jižní nebo severní variantě se nyní nachází víceméně v pravděpodobnosti padesát na padesát. „Naším cílem je ale samozřejmě sto k nule pro severní variantu. V praxi to vypadá tak, že v zásadách územního rozvoje byl jih zpočátku označený jako návrhová plocha pro spojku, což znamenalo, že se prostě postaví. Nyní je zavedený jako územní rezerva stejně jako sever. To znamená nutnost dále zkoumat, která varianta je vhodnější," vysvětlila předsedkyně křenovického výboru pro územní rozvoj a urbanismus a členka spolku Proti křenovické spojce Hana Procházková.

Kdy by mohlo být jasné, jakým způsobem se železniční tratě u Křenovic propojí, zatím není jisté. Vzhledem k tomu, že ve hře je komplexní úprava celého dopravního systému v kraji, není možné omezovat problém jen na Křenovice. „Důležité třeba je, že řešení celé této oblasti bude záviset na tom, jaké změny nakonec nastanou v železničním uzlu v Brně," poukázal Tesařík.

Jednání týkající se Křenovic nicméně budou pokračovat. „Dal jsem si za úkol do konce února zajistit společné jednání železničářů, dotčených odborů Jihomoravského kraje, zástupců Křenovic a možná také někoho z ministerstva dopravy," avizoval Tesařík.