Ne po skleničkách, ale většinou rovnou po jedenapůllitrových lahvích jde v křenovickém Společenském domě na
odbyt sladký sezonní produkt z hroznů – burčák. Skoro u každého stolu se najde jedna s bílým a
druhá s červeným. Servírky, které ho čepují, se mají co otáčet. První ročník burčákových slavností pořádaný
v této asi dvou a půl tisícové vesnici sklízí úspěch.
Akce, které chtěl její pořadatel Kamil Zborovský založit tradici ve Vážanech nad Litavou, se letos přesunula právě do Křenovic. „Bydlím ve Vážanech, kde jsem slavnosti burčáku pořádal v několika uplynulých letech. Nebyl jsem ale moc spokojený s účastí. Jde o podstatně menší obec než Křenovice, hlavně co do počtu obyvatel. A protože se znám s místními fotbalisty, domluvili jsme se, že to zkusíme tady. Na fotbalovém hřišti," vysvětluje Zborovský.
Tři sta litrů nestačí
Kvůli počasí se ale rozhodl, že program přesune pod střechu. „Snad to lidi neodradí a přijdou. Pod širým nebem je přece jen lepší atmosféra. Trochu mě mrzí, že to dopadlo takhle, třeba to vyjde příští rok," doufá pořadatel.
Jako sedláci u Chlumce ale rozhodně nedopadne. Zhruba po hodině od zahájení se Společenský sál začíná plnit a po další hodině už skoro praská ve švech. Taky burčáku ubývá. Z původních třech stovek litrů zůstává šedesát. „Vinař už vyrazil pro další zásoby. Ve sklepě má v záloze ještě pět set litrů," hlásí Zborovský.
Že je vinný mok opravdu lahodný, hosté potvrzují. „Zatím jsem měla jen bílý. Dala jsem si ho proto, že když piji víno, preferuji bílé. Ale červené taky vyzkouším. Jinak akce se mi moc líbí. Hlavně je dobře, že se koná u nás v Křenovicích. Doufám, že se z ní stane tradice," svěřuje se Ludmila Kopečková.
Zapravdu jí dává i milovnice červeného vína Radmila Procházková, který popíjí červený burčák. „Už jsem ochutnala i bílý, tu sladší variantu. A můžu říct, že jak mám radši červené víno, tak tady mi chutná spíš bílý burčák. Protože je sladší," říká Procházková.
Snad jediné, co jí chybí, je občerstvení. „Chtělo by to nějaké dobroty k vínu, třeba sýr nebo škvarky. Nic kromě brambůrků zde není," poukazuje Procházková.
Na tom se shodují i přátelé pořadatele Zborovského. „Nějaké jednohubky nebo klobásky nakrájené na kolečka by určitě nebyly špatné. Příští rok to Kamil určitě zvládne i po této stránce," je přesvědčený jeden z jeho kamarádů. Pořadatel je ovšem připravený i dnes. „Klobásky mám nakoupené, ale chybí mi kuchař. Už je ale na cestě, za chvilku se lidé dočkají," ujišťuje Zborovský.
Sobotní odpoledne v Křenovicích kromě burčáku zpříjemňuje také cimbálovka, která program od začátku doprovází. „Budou tady zhruba dvě hodiny, protože o půl osmé už musejí hrát jinde. Takže je vystřídá kapela Iris. Na poslední chvíli mi vystoupení odřekla La Mancha, kvůli nemoci zpěváka. Ale nějak si poradíme," zmiňuje organizátor.
Rychle zchladit
Jsem zvědavá, co budou návštěvníci říkat na poněkud tvrdší tóny, než jaké se k nim nesou právě teď, kdy hraje cimbálovka Donava. Kdo ví, jestli je to neodradí. Burčák tekoucí proudem je ale velké lákadlo, proč zůstat. Na výběr je z několika druhů bílého, k mání je i varianta bez alkoholu pro děti a řidiče, červeného je pak o poznání méně. Z tří stovek litrů, které byly na začátku k dispozici, bylo červeného burčáku devadesát litrů.
„Vinařům se do jeho výroby moc nechce. Aby se do něj vyluhovalo barvivo, musí se vařit a pak taky rychle zchlazovat. Je náročnější na energii, čas a rovněž práci. Tím pádem je i dražší," objasňuje vinař Richard Janoušek, jehož produkty dnes návštěvníci akce popíjejí.
Autor: Martina Hašková
Uveřejněno: 23. září 2013
Se souhlasem převzato ze serveru http://vyskovsky.denik.cz/, Fotogalerie
