Čte se stále méně a platí to především o mladé generaci. Křenovickou knihovnu naštěstí tento problém
netrápí.
Vyškovsko – Vysvítá to z řady průzkumů a nenajde se moc takových, kteří by s tím nesouhlasili: čte se stále méně a platí to především o mladé generaci. Trend trápí nejen například školy nebo rodiče, ale i ty pravděpodobně vůbec nejmenší veřejné prostory, kde literatura hraje prim. Obecní knihovny.
Nezájem dostoupil neúnosných výšin například v Kojátkách. Tam nyní dokonce rozhodli, že knihovnu dočasně zruší. „Naše knihovnice přestala mít z pochopitelných důvodů zájem knihovnu vést, jelikož tam prakticky celou otevírací dobu trávila zbytečně. Starat se o ni bylo z jejího pohledu zbytečné, protože skoro nikomu neslouží. Je to smutné. Z pohledu obce je to podobné, jako když se staráme o údržbu a sečení hřiště, a stejně na něm skoro nikdo nehraje. Lidé mají jiné zájmy, a když něco vyloženě potřebují nastudovat, všechno si najdou na internetu. Zastupitelstvo se tedy usneslo, že knihovnu na dva roky zruší," oznámil starosta Kojátek Lubomír Pukl.
Dočasné zrušení znamená, že po následující dvě léta bude kojátecká obecní knihovna stále evidovaná na ministerstvu kultury. „Pokud se však do té doby nenajde nová knihovnice, nejspíš službu zrušíme úplně," konstatoval starosta.
Připojení už neláká
Podobná situace panuje také třeba v knihovně v Zelené Hoře. Tamní pracovnice Božena Kratochvílová také upozornila na vliv internetu. Není, respektive nebyl však jen negativní. „Dřív, když ještě internetem nedisponovala skoro každá domácnost, lidé navštěvovali knihovnu víc právě kvůli možnosti bezplatně se připojit. Teď je zase situace taková, že spousta čtenářů si knihy stahuje z domu, kde už internet mají," podotkla Kratochvílová.
Web ale knihovnám pomáhá i v současné době. „Nedávno jsme například zavedli čárové kódy na knihách, a jsme tak zapojení do automatizovaného systému vyškovské Knihovny Karla Dvořáčka. To naši práci zjednodušuje i zefektivňuje," ocenila knihovnice.
Ačkoli zájem o služby instituce podle jejích slov také pomalu ustupuje, podobné radikální řešení jako v Kojátkách prý rozhodně v Zelené Hoře nehrozí. Stejně to vidí například i ve Chvalkovicích, kde si taktéž pochvalují spolupráci s vyškovskou knihovnou. „Lidí do ní sice moc nechodí, ale chceme ji určitě udržet v chodu," zdůraznil chvalkovický starosta Ladislav Horváth.
Podle průzkumu Vyškovského deníku Rovnost se v jiných obecních bibliotékách drží návštěvnost dlouhodobě zhruba na stejné úrovni.
Například v Lulči mají zhruba sto pravidelných čtenářů. Jednou týdně, kdy má knihovna na dvě hodiny otevřeno, jich přijde asi mezi deseti a dvaceti. „Těší nás, že nám mírně narůstá i počet dětí, které si chodí půjčovat knížky. Snažíme se pořádat i nějaké akce, abychom jich nalákali víc, bohužel je na to stále méně času. Dřív byly třeba oblíbené besedy s maminkami a dětmi," uvedla knihovnice Olga Žítková.
Podobné snahy vyvíjejí například ve Švábenicích. „Spolupracujeme s místní základní a mateřskou školou a alespoň jednou ročně uspořádáme nějakou přednášku. Těžko ale říct, do jaké míry to má účinek. Jen po jedné besedě se nám stalo, že se hned zaregistroval větší počet malých čtenářů. Vždy ale záleží hlavně na tom, jestli ke čtení vede děti rodina," prohlásila švábenická knihovnice Dana Derková.
S tím souhlasí i vedoucí knihovny v Křenovicích Hana Doležalová. „Aktivity škol ale mají svůj smysl. Ve spolupráci s místní třeba velmi často pořádáme besedy, po kterých nám zpravidla několik mladých čtenářů přibude. A platí to i o starších: celkově nám v posledních dvou letech počet čtenářů uspokojivě stoupl," řekla Doležalová.
Pravidelných mají asi dvě stě, což dělá zhruba deset procent obyvatel Křenovic. „Myslím, že to má co dělat i se zdražováním knih v knihkupectví. Lidé víc než kdy jindy spatřují výhodnost zaplacení malého ročního poplatku v knihovně a půjčení si čehokoliv, aniž by museli knihy kupovat. Zjišťují, že u nás najdou i novinky. Obecní knihovny už dávno nenabízí jen staré knihy," doplnila Doležalová.
23.4.2015
Autor: Adam Hrbáč
