2003 - od tohoto roku je křenovické koupaliště zavřené. Mnoho let tak chátralo. Podle lidí je rekreační zóna
tím nejlepším, co se z lokality mohlo stát.
Když na konci května přívalový déšť postihl šedesát hodějických domů, vyděsili se z valící se vody také v Křenovicích. Svodné příkopy a poldr nicméně zafungovaly s jejím sbíráním na sto procent. Do vesnice podle bývalého starosty Jaromíra Konečného, který u projektu v lokalitě Mezivodí od samého začátku stál, nešlo vůbec nic. Velký projekt za osmnáct milionů korun, dotovaný z devadesáti procent operačním programem Životní prostředí, tak obstál. Další, pro Křenovice zásadní projekt, je několik týdnů už také hotový.
Bývalé koupaliště, které je přes deset let zavřené, tak znovu láká plavce. Tedy zatím spíš ty odvážné. Na procházky do okolí ráda chodí třeba Kateřina Weidingerová z Křenovic. „Určitě se najde někdo, kdo se v nádrži koupat bude. Rozhodně jde o příjemné prostředí a jsem ráda, že se dalo takhle dohromady. Cokoli je lepší než chátrající areál," ocenila Weidingerová.
Koupaliště zavřel nedostatek peněz. Areál vyžadoval stále vyšší náklady na provoz a údržbu. Návrhů, co s ním, padlo hned několik. „Jedním z nich byla samozřejmě kompletní rekonstrukce. Jenže už tehdy investice dosahovala minimálně deseti milionů korun. Na stole pak ležela také varianta biotopu," informoval Konečný.
Jenže v té době se už obec chystala na stavbu kanalizace. Nešlo se tak zároveň vrhnout do projektu, který vesnici prakticky vytváří další ztrátu. „Což koupaliště na vesnici představuje. Na druhou stranu jsme ho ani nechtěli nechat zavést a zlikvidovat. Areál zůstal opuštěný. A když je mimo obec prázdná stavba, začnou z ní mizet kovové části," připomněl Konečný.
Plány spojily
Nakonec přišel projekt revitalizace mlýnského náhonu a také protipovodňové úpravy. „Přišlo nám vhodné spojit řešení koupaliště s celým projektem, který je hned vedle. Obnovením náhonu se totiž podařilo přivést ke koupališti potoční vodu. Nechali jsme zbourat budovy, které dřív fungovaly jako pokladna nebo byt plavčíka, suť jsme zrecyklovali, zřídili zpevněné cesty nebo vysadili zeleň," vyjmenoval bývalý šéf úřadu.
Těleso původního bazénu přitom zůstalo. Obec nechala upravit břehy, vzniklo tak přírodní jezírko, které je napájené z mlýnského náhonu. „Investičně jsme se vešli do dvou milionů. Má funkci přírodní nádrže. Jako u každého podobného vodního díla je nicméně koupání na vlastní nebezpečí. Hodně se nám nyní rozjela řasa, ale máme místní nadšence, kteří chodí a nádrž čistí," prohlásil Konečný.
Obecní zastupitelstvo před časem řešilo i variantu biotopu. „Nabízela se možnost udělat něco podobného, jako mají v Kovalovicích na Brněnsku nebo v Bohuslavicích u Kyjova. Jenže i tam se investice pohybovala kolem deseti milionů a už nebylo možné dosáhnout na dotace. Cestu jsme proto hledali dál," zavzpomínal.
Ideální pro pejskaře
Kateřina Kaňková z Křenovic lokalitu využívá k běhání. „V místě jsou vysázené stromy, mokřadní rostliny. Jsem ráda, že vznikly prvky, které slouží jako protipovodňová opatření, a zároveň je místo ideální k procházkám. Rádi ho využívají třeba pejskaři," poznamenala Kaňková. Právě poldr má sbírat vodu z okolních polí, na kterých roste ve velkém kukuřice.
Rekreační zónu oceňuje z ornitologického pohledu také Jiří Bartl z Rousínova. „Každý podobný projekt je pro nás přínosem a moc nám pomáhá. Vracejí se díky nim bahenní ptáci nebo čejky, kterých ubylo až o osmdesát procent," zmínil amatérský ornitolog.
Autor: Michal Kočí
6. 7. 2016
Zdroj: http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/poldr-proti-privalove-vode-obstal-prirodni-nadrz-uz-je-take-hotova-20160705.html
