Odsouzení k trestu smrti? Jen první stupeň utrpení. Samotná cesta na popraviště se nesla v duchu
bolesti a snahy odsouzenému poslední kroky co nejvíc ztížit.
Zločinci byli mnohdy vlečeni na kravské kůži, přicházeli o konečky prstů nebo podstupovali nařezávání kůže na zádech i trhání masa z těla žhavými kleštěmi. Také to se dozvídají účastníci na jednom ze zastavení naučné stezky nazvané Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích. Není ale třeba mít obavy. Sobotní cesta na popraviště se jinak nese v přátelském duchu.
Křenovičtí zejména oceňují úsilí a čas, který do projektu tým kolem uměleckého kováře Oldřicha Bartoška investoval. „Ráda podpořím akci, která obec zviditelní. Tematika ke Křenovicím ve středověku patřila, takže nemá smysl ji zastírat. O archeologickém průzkumu jsem slyšela, dnešní výšlap mě zajímal," potvrzuje třeba Kateřina Kaňková z Křenovic.
Celé to přitom začalo už dávno: neúspěšným oslovením Slavkova s nápadem vybudovat k popravčímu vrchu, který se nachází v křenovickém katastru, naučnou stezku. „Popraviště sloužilo pro celé slavkovské panství," připomíná Bartošek, který setkání symbolicky odstartoval u barokní křtitelnice coby symbolu zrození. Následně se s žádostí obrátil na křenovické zastupitelstvo.
První zastavení v centru vesnice tak pamatuje už zhruba pět let. Na zbylá čtyři se kvůli penězům čekalo. „Nálezy, které pracovníci a studenti antropologického ústavu objevili, stály za to, abychom dotáhli do konce nejen naučnou stezku, ale i úpravu místa, na které se dnes vydáme," přibližuje v sobotu bývalý starosta vesnice Jaromír Konečný.
Připomíná tím to, že nezávisle na Bartoškově projektu se loni na podzim uskutečnil na návrší zvaném Na Spravedlnosti po levé straně silnice z Křenovic do Slavkova výzkum pracovníků antropologického ústavu. Objevili místo, kde šibenice stála.
U nálezů byla i studentka antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Michaela Ryzá. I proto je zvědavá na finální podobu místa. „Jsem ráda, že jsem se podobné akce mohla zúčastnit. Líbí se mi celá ta myšlenka, lidé mají možnost se velice jednoduše dozvědět něco o historii svého okolí. Je to jednodušší a pro mnohé i atraktivnější než si otevřít knížku. Takovou účast lidí jsem navíc nečekala," těší studentku antropologie.
Následoval archeologický průzkum a odhalení i vyznačení polohy základů stavby. Odborníci mimo jiné objevili devět lebek, zlomky keramiky a stříbrnou grešli raženou na konci 17. století. „V podstatě se jedná o další hromadný hrob v okolí Křenovic, neboť se na hranicích křenovického a slavkovského katastru popravovalo víc než pět set let," informuje Bartošek.
Vězení ze sklepa
Kostýmovaný průvod je za zvuku bubnů u čtvrtého zastavení, u kterého se podařilo upravit obecní sklep na stylové vězení. Padají vtipné návrhy, že by mohlo jít o skupinovou vinárnu. Měšťanstvo má při dalším výkladu čas si odpočinout.
Zatímco Křenovičtí představují při akcích s napoleonskou tematikou francouzské dělostřelce, René Ragas z Hrušovan u Brna vystupuje za skupinu, která se obléká za francouzskou pěchotu a na programu v Křenovicích se každoročně podílí. Přijel také dnes. „Převlékl jsem se za měšťana, abych se co nejvíc období přiblížil. Celá ta historie a souvislosti poprav jsou dost děsivé," pokyvuje Ragas.
Pouť už brzy vyvrcholí na samotném popravišti. Zhruba dvě stovky lidí dorazily k vyzděnému obrysu původních základů. Většina z nich mlčí. Sledují kolo vztyčené na kůlu jako symbol jedné z nejhorších poprav. Slovo si bere profesor Josef Unger, který antropologický výzkum vedl. Vtipkuje, že za posledních 250 let se na vrchu nesešlo tolik lidí. „V poslední době je zájem o místa, kde stávaly šibenice, větší. Byla v Židlochovicích, výzkum jsme provedli také u Tišnova. Také v jeho případě se hovoří o naučné stezce. Má mít sedm zastavení po vzoru sedmi smrtelných hříchů. První má stát u radnice a představovalo by pýchu," rozesmává přítomné Unger.
Znovu však všichni zpozorní. Bartošek totiž hovoří o smírčím kameni. V místě je k úctě všech nevinně popravených, kteří se pod tlakem krutého mučení přiznali. Ačkoliv nic neprovedli. Moc zajímavá pouť.
Autorr: Michal Kočí
Zdroj:
http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/krenovicti-se-seznamili-s-historii-popravciho-vrchu-usmirili-se-i-s-nevinnymi-20160626.html
