Nějakou dobu si poležel v nemocnici, kde ho napadlo, že pro nadcházející rok by se všichni jeho příbuzní,
přátelé nebo obchodní partneři měli cítit jako rybička.
Křenovice – S nápadem letošního přání mu pomohla nepříjemná zkušenost. Nějakou dobu si poležel v nemocnici, kde ho napadlo, že pro nadcházející rok by se všichni jeho příbuzní, přátelé nebo obchodní partneři měli cítit jako rybička. Z kovu umělecký kovář a restaurátor Oldřich Bartošek z Křenovic znovu vyrobil péefko, tentokrát v tradičním poselství několikrát skloňuje slovo zdraví.
„Měl jsem nějaké zdravotní komplikace. Samozřejmě každého to zaskočí. Moment, když se člověk dozví nějakou nepříjemnou zprávu, s ním jednoduše zacloumá. Do té doby si mnohé příliš neuvědomuje," uznává licencovaný restaurátor.
Nápadité přání už tradičně dostala také redakce Vyškovského deníku Rovnost. „Důležité je i okolí, které působí na naše zdraví. Proto píšu o rybičce z čistého rybníčku. Můžeme se snažit sebelíp, ale podstatné je i to, co pijeme, co jíme nebo dýcháme. Rád bych upozornil také na životosprávu, za to už je leckdo zodpovědný zpravidla sám. Motiv ryby mě napadl právě v nemocnici," poznamenává Bartošek.
Sedmnáctka ztvárňuje ocas ryby, vykované přání znamenalo zase kus mravenčí práce. „Je snýtované, žádné svařování, provedené klasickou technikou. Nikdy to nepočítám, ale prototyp pokaždé zabere hodně času, s dalšími už je to jednodušší a rychlejší. Znovu jsem jich vyrobil okolo dvaceti," tvrdí brzy šedesátiletý Bartošek.
Nakonec se dopočítává k tomu, že letošní přání je jubilejní: třicáté. Původně přitom nešlo o nic cíleného, nápad se nicméně ujal.
Radost tak trvá už od roku 1987, kdy vyrobil spíš takový dárek v podobě malého svícnu. „O rok později se jednalo o kovadlinku a následující rok už mělo přání konkrétní poselství a text," připomíná umělecký kovář, jak se nápad přetavil v pravidelnou novoroční tradici.
První impuls nicméně přišel už v roce 1984 na kovářském sjezdu na hradě Helfštýně u Lipníka nad Bečvou. „Tehdy nám do brněnské dílny právě od jedné organizátorky setkání přišlo takové hezké papírové péefko s motivem čtyřlístku," vzpomíná mimo jiné také dělostřelec napoleonské sekce křenovické skupiny Buhurt.
Mnohdy vychází z politické nebo společenské situace, myslí i na to, co se má v následujícím roce stát. V doprovodném textu většinou adresátům fandí, přeje jen to dobré a drží jim palce.
Péefka vystavoval také ve vyškovské Knihovně Karla Dvořáčka. „Měl u nás už dvě zcela rozličné výstavy. První měl v rámci vánoční výstavy, na které představoval své kovářské výrobky a právě novoroční péefka. Měla velký úspěch, ozývalo se hodně lidí. V druhém případě nám pak nainstaloval dole u studny v literární kavárně středověkou mučírnu. Vím, že se tematice dlouhodobě věnuje. Chodily celé školy na exkurze, ohlas byl znovu skutečně veliký," přikyvuje za knihovnu Zdeňka Adlerová.
Jeho poctivý přístup k řemeslu oceňuje i Tomáš Gala z Nížkovic, který spolu s kovářským mistrem Bartoškem pracuje už patnáct let. „Je to šikovný chlap, který se řemeslu věnuje desítky let. Dává do toho určitého ducha a svou osobnost a zákazníci to určitě vnímají a ocení. V případě novoročních přání se často ptá na můj názor, nicméně je to jeho záležitost. S některými jsem ovšem pomáhal, je to milá tradice," říká Gala.
PF 2017 Oldřicha Bartoška
Zdraví jako rybička, z čistého rybníčka. Říká se, že zdraví máme jenom jedno, a je to pravda. Jak praví přísloví,
sytý hladovému nevěří, a tak je to i se zdravím. Pokud nám nic není, díváme se na ty nemocné mnohdy
i s nedůvěrou. Taky jsem dřív byl spíše „sytý", až na nějaké výjimky, ale dneska už aspoň částečně těm
„hladovým" věřím. Tak ať nám v tom novém roce hlavně slouží zdraví, o to ostatní se musíme postarat sami.
Autor: Michal Kočí
29. 12. 2016
